|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – srpen/září 2021
Hanzlová, Radka
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (21 %) a církvím (30 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výsledků voleb, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií a odborů. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (neziskové organizace, tisk, internet) či méně (televize) převažuje nedůvěra. V porovnání s předchozím šetřením ze září 2020 jsme zaznamenali pouze mírné poklesy důvěry či nedůvěry, největší v případě armády (pokles důvěry o 7 procentních bodů) a soudů (nárůst důvěry o 7 procentních bodů).
|
|
|
Komunikace se seniory v sociálním zařízení
Sedláčková, Monika ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Konštacký, Stanislav (oponent)
Autor: Monika Sedláčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Komunikace se seniory v sociálním zařízení Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 70 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: stáří, stárnutí, senior, sociální zařízení, komunikace Bakalářská práce pojednává o komunikaci seniorů se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Teoretická část se zabývá problematikou stáří a stárnutí, změnami ve stáří, objasňuje specifika ošetřovatelské péče a ošetřovatelského procesu v sociálním zařízení. Vysvětluje pojem komunikace a její zaměření na seniorskou populaci a poukazuje také na problematiku a náročnost práce sester v domovech důchodců a pobytových sociálních zařízeních. Empirickou část práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření spokojenosti seniorů s komunikací se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Zkoumaný vzorek tvoří klienti domova důchodců. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v tabulkách a grafech.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – březen 2020
Hanzlová, Radka
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (76 %) a policie ČR (75 %), nejméně lidé důvěřují církvím (30 %) a politickým stranám a hnutím (26 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank, rádií, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u internetu. V případě televize a tisku podíl důvěry a nedůvěry vyrovnaný. U zbývajících institucí již více (politické strany a hnutí, církve) či méně (neziskové organizace) převažuje nedůvěra. V porovnání s předchozím šetřením ze září 2019 jsme zaznamenali výrazný nárůst důvěry ke všem sledovaným institucím vyjma politických stran a hnutí, kde nedošlo k žádné změně.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – září 2020
Hanzlová, Radka
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (75 %) a policie ČR (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (19 %) a církvím (25 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě výsledků voleb, soudů, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (tisk, neziskové organizace) či méně (internet, televize) převažuje nedůvěra.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – září 2019
Hanzlová, Radka
V září 2019 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (26 %) a církvím (24 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů a bank, menší pak u výzkumů veřejného mínění. V případě rádií je podíl důvěry a nedůvěry vyrovnaný. U ostatních institucí již více (internet, televize, tisk, neziskové organizace, politické strany a hnutí, církve) či méně (odbory) převažuje nedůvěra.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – březen 2019
Hanzlová, Radka
V březnu 2019 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (70 %) a policie ČR (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (25 %) a církvím (27 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank, odborů, výzkumů veřejného mínění a rádií. U ostatních institucí (internet, televize, tisk, neziskové organizace) již výrazněji převažuje nedůvěra.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – listopad 2018
Hanzlová, Radka
V listopadu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda a policie (shodně 67 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank a výzkumů veřejného mínění, v případě rádií převažuje důvěra jen mírně (statisticky nevýznamně). U odborů je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (internet, televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – březen 2018
Hanzlová, Radka
V březnu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (69 %) a policie (66 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, bank a rádií, v případě odborů převažuje důvěra jen mírně. U internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.
|
|
|
Komunikace se seniory v sociálním zařízení
Sedláčková, Monika ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Konštacký, Stanislav (oponent)
Autor: Monika Sedláčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Komunikace se seniory v sociálním zařízení Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 70 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: stáří, stárnutí, senior, sociální zařízení, komunikace Bakalářská práce pojednává o komunikaci seniorů se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Teoretická část se zabývá problematikou stáří a stárnutí, změnami ve stáří, objasňuje specifika ošetřovatelské péče a ošetřovatelského procesu v sociálním zařízení. Vysvětluje pojem komunikace a její zaměření na seniorskou populaci a poukazuje také na problematiku a náročnost práce sester v domovech důchodců a pobytových sociálních zařízeních. Empirickou část práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření spokojenosti seniorů s komunikací se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Zkoumaný vzorek tvoří klienti domova důchodců. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v tabulkách a grafech.
|
|
| |
host ::
RSS.